All posts by Za Moravu, o.s.

NEKONEČNÉ LŽI Z MORAVSKÉ NÁRODNÍ OBCE

Proč členové spolku Moravská národní obec MNO vysloveně lžou starostům o tom co je moravská vlajka a co není je celkem pochopitelné. Žene je touha zvítězit, přesvědčit veřejnost o tom, že ona jejich žluto-červená má cokoliv společného s Moravou, ale hlavně, touha natřít to jejich kritikům.

Nejeden starosta se ptá proč se nedomluvíme. Domlouvat se není na čem. Historie mluví jasněPokud má vážený pan starosta jakékoliv pochybnosti o tom, jakou vlajkou popřípadě oslavit svátek Věrozvěstů, nechť se laskavě spojí s kterýmkoliv renomovaným historikem a neposlouchá už ty podvodníky. 

Vyjádření Mgr. Pavla Paláta k aktivitám moravských “národovců”

 

žený pane,

děkuji Vám za zaslání obšírné informace o cause, která by snad mohla být se značnou mírou nadsázky nazvána „samosprávná Morava“. Přestože tato problematika v podstatě není hlavním předmětem mých zájmů v oblasti historie, byl jsem na ni upozorněn právě se zřetelem na heraldické a vexilologické konsekvence, panem dr. Růžkem.

Nehodlám se zde podrobně rozepisovat o vývoji české státnosti od nejstarších dob přemyslovských knížat až po vznik Československé republiky v roce 1918. Na toto téma existuje nepřeberné množství literatury nejrůznější kvality, naposledy zřejmě kolektivní práce českých  (samořejmě i moravských, zkoumání jejich rodiště nepovažuji za podstatné) historiků s názvem „Přemyslovci“ a následným pokračováním „Lucemburkové“. Současné aktivity jakési marginální skupiny „moravských národovců“ (záměrně nepoužívám termínu „separatistů“) mohou na první pohled vypadat závažně, avšak při podrobnějším průzkumu aktivit je situace reálně značně odlišná.

Podle mého názoru byla „národnostní problematika“ odstartována návrhem někdejšího presidenta Havla – aby se název naší republiky vrátil do období let 1918-1938, tj. Československá republika; pokud si vzpomínám, při jakémsi jednání s presidentem Havlem zemřel na zástavu srdce do té doby neznámý moravský „národovec“ Boleslav Bárta.

Přestože nejsem historikem specialisovaným na období vzniku národních států po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918, jsem toho názoru, že Masarykova idea o vytvoření novodobého státního útvaru, spíše podle hesla „přání otcem myšlenky“, tj. spojením dvou slovanských větví do jednoho státního útvaru a více pomyslným než reálným vytvořením „národa československého“ s dvěma úředními jazyky, češtinou a slovenštinou, nebylo šťastným řešením, leč v tehdejší politické situaci zřejmě ospravedlnitelným. (To byla jen malá historická vsuvka.)

Pokud jste pamětníkem politického vývoje v první polovině 90. let minulého století, tak si zajisté vzpomeneme na překotný vznik nových politických stran, jejichž ideové ukotvení bylo v mnoha a mnoha případech, eufemisticky řečeno, problematické.

Celý článek zde

 

Dopis panu předsedovi polit. strany “Moravané”

 

Vážený pane předsedo!

Dovolte mi, prosím, abych Vás ujistil, že v otázce vaší stranou prosazované samostatnosti Moravy je činnost našeho občanského sdružení zcela neutrální. Ve stejném duchu přistupuji i ke psaní tohoto dopisu. A to nejen proto, že nikdo z našich členů není takovým expertem, aby mohl tyto záležitosti kvalifikovaně posuzovat a na toto téma erudovaně vystupovat na veřejnosti. Ale i proto, že naše sdružení nemá žádné politické ambice a svou činností ani žádné politické cíle nepodporuje. Obracím se na Vás především, abych Vám sdělil, že od nově zvoleného předsednictva Vaší strany nám, dělným lidem na Moravě, svitla naděje na nápravu toho, co nám předchozí vedení Vaší strany zanechalo.

Rozhodně nejsem sám, kdo samotný název Vaší politické strany pokládá za velmi nešťastný. U obyvatel historické země Moravské, ale i u zbytku republiky evokuje totiž zcela mylný dojem, že se Vaše strana snaží prosazovat zájmy obyvatel Moravy nebo dokonce jednat jejich jménem. Chtěl bych Vás proto vyzvat ke změně názvu Vaší strany tak, aby lépe odpovídal realitě, ke které, bohužel, patří i velmi vulgární výpady bývalých i současných členů předsednictva Vaší strany na adresu kritiků vaší činnosti. Posledním mně známým případem tu byl značně urážlivý email Vašeho pana místopředsedy Mgr. Mlejnka.

Označovat sjezdy Vaší strany za “moravský zemský sněm”, odpusťte mi, považuji za projev hrubé neúcty k obyvatelům Moravy. Uvědomte si, prosím, že se mýlíte a jménem Moravy nemluvíte. Možná byste mi dokázal odpovědět na otázku, kdy byl tento Váš současný “moravský zemský sněm” zvolen a kým?

toto-neni-moravska-vlajka-9
Toto není vlajka Moravy

… celý dopis zde 

5. března 2014 uveřejnily zmínku o dopisu Parlamentní listy

čtěte také: Výzva k ukončení separatistických aktivit Moravské národní obce

Cesty k definici (nejen) moravského znaku a praporu

V Praze 28. března 2013

 Vážený pane,

reaguji na Váš e-mail, v němž se na mě obracíte s žádostí o stanovisko k současným tendencím občanského sdružení Moravské národní obce o.s. (dále MNO), přimět obecní úřady na Moravě, aby u příležitosti cyrilometodějského výročí 5. července užívaly zemský prapor v podobě listu praporu rozděleného na dva pruhy, horní zlatý (žlutý), dolní červený, na němž je položen znak Moravy s červeno-zlatě šachovanou orlicí v modrém poli. K tomuto úsilí prosadit tuto formu zemské symboliky mám několik výhrad jak z hlediska státoprávního, správního, ideového, tak formálně heraldického a vexilologického.

1. Užívání zemského praporu (a vlajky) jako oficiálního, všeobecně uznaného a respektovaného symbolu je z hlediska současného správního uspořádání naší republiky zcela nepřípadné, neboť není toho času funkční zemské zřízení. Pokud by v budoucnu bylo demokratickou parlamentní cestou ustaveno, bylo by vhodné prapor Moravy jako historické země nově ve spolupráci s historiky, heraldiky a vexilology definovat resp. redefinovat, neboť je známo ze spolehlivých autentických pramenů, jak prapor Markrabství moravského vypadal a z jakých heraldických zdrojů byl odvozen. V takovém případě by však bylo nutno uvést v život i prapor země České (dvojocasý lev) a země Slezské (orlice s pružinou), aby bylo dosaženo symbolické symetrie. Tyto prapory však užívány dnes úředně nejsou.

Současnou snahu MNO přimět starosty a funkcionáře obcí, aby na budovách obecních úřadů a radnic současně se znakem obce vyvěšovali též prapor Moravy, a to v podobě, kterou zcela subjektivně činitelé MNO považují za jedinou správnou, je třeba důrazně odmítnout. Vyvěšením této podoby praporu by totiž funkcionáři veřejně vyjadřovali, a to nevhodně a neloajálně vůči českému státu, neexistující státoprávní uspořádání a příslušnost k neexistujícímu zemskému správnímu útvaru. Nepochybně by takové vyvěšení symbolů též znamenalo vyjádření vůle jejich a občanů, aby takový správní útvar existoval resp. aby vznikl. V tomto aktu je též ovšem obsažen potenciál zcela záporný, totiž projev možného separatismu vedoucího až k odtržení od českého státu.

Svébytnost Moravy jako historické země je sdostatek vyjádřena ve velkém znaku České republiky, kde v druhém poli čtvrceného štítu je historický a správný znak Moravy. Současně se tímto velkým znakem vyjadřuje integrita všech historických zemí v jednom státě a zdvojením figury českého lva v 1. a 4. poli přednost tohoto symbolu před ostatními figurami, neboť jde o hlavní symbol českého státu. Respekt k Moravě a jejímu postavení jako historické země se vyjadřuje i v praporech a znacích krajů, kde v prvním poli čtvrcených listů praporů se u moravských (nebo smíšených) krajů vyjadřuje příslušnost k Moravě.

… pokračování:  …  Článek, původně míněný jako dopis, vyšel v časopise Ministerstva vnitra ČR Veřejná správa

Zemský znak a barvy Moravy

Znak a barvy Moravy

gozzo_maehren - moravsky znak

Když na počátku 2. poloviny 13. století nepochybně iniciativou Přemysla Otakara II. vzniká erb Moravy, vyjadřuje stříbrno-červené šachování orlice právě spojitost s českým králem, neboť jeho dynastickým erbem se stává stříbrný dvojocasý lev v červeném poli a tento erb se posléze také přenáší na hlavní zemi království – Čechy a celou českou monarchii. Barevnost šachování orlice je tedy odvozena zjevně z tinktur českého královského erbu (Odvozování barev od chorvatského erbu, jak v roce 1663 učinil Tomáš J. Pešina z Čechorodu v Prodromus Moravographiae je zcestnou barokní fabulací). Je to situace poeticky přesně vyjádřená v 19. století: „Moravská orlice pestrá, české ho lva věrná sestra.“ Nejstarší barevný doklad stříbrno-šachované orlice vidíme nastěnách sálu tzv. Gozzoburgu – městského paláce v dolnorakouské Kremži, nedávno výtečně zrestaurovaném, který patřil zemskému hejtmanu Přemysla Otakara II. v Rakousích Gozzovi, z doby asi 1262–1265, (Helga Schönfellner-Lechner – Günther Buchlinger, Der Wappensaal der Domus Gozzonis in Krems, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 62, 2008, s. 603–618).

Více informací na toto téma naleznete na:

www. moravska-vlajka.eu

 

Vlajka Moravské národní obce a polit. strany “Moravané”

toto-neni-moravska-vlajka-001Od čeho se chtějí ´moravisté´ lišit tímto odlišným symbolem? Učí děti ve školách malovat tuto vlajku. Přitom dětem ve třídách visí správný symbol Moravy na státním znaku!

Není pravdou, že toto je historická vlajka Moravy. V této podobě vlajka vznikla až v roce 2007 na půdě politické strany Moravané. Do té doby byla bikolora (bez znaku, šlo tedy o naprosto odlišný symbol)používána na Moravě ojediněle odpůrci Českého národního obrození, tedy převážně Němci. V 

90. letech minulého století se pak objevovala mezi stoupenci politika doc. Bárty. Ale zase bez znaku(tedy opět jiný symbol). Velmi ojediněle se znakem, ovšem tím korektním, tedy orlicí stříbrno-červeně šachovanou(opět šlo o zcela jiný symbol).

 Není pravdou, že byla tato vlajka schválena Moravským sněmem. Sněm v roce 1848schválil změnu v šachování orlice, ale ne vlajku. (Toto rozhodnutí Sněmu také nikdy nenabylo platnosti, protože je císař nepodepsal) Na Moravě nebyla nikdy žádná vlajka schválena ani jí udělena. Teprve se schválením krajské symboliky v letech 2002 a 2003 dostala  poprvé v historii právní základ ona skutečná historická vlajka Moravy, kterou nosil už Přemysl II. Otakar.

Není pravdou, že je lhostejné jakou vlajku Morava má. Tato žluto-červená vlajka je symbolem skrytých politických cílů. Ovšem vnucována nám, a hlavně starostům, je jako ¨apolitický¨ symbol sjednocení Moravanů. Souhlasíte-li s myšlenkou moravské samosprávy, kterou prosazuje politická strana Moravané vězte, že zde jsou ještě jiné politické cíle, nejen samospráva. Navíc, celá tato vlajková kampaň je vedena velmi odpudivým způsobem. Od začátku jsou jejími iniciátory ignorovány názory historiků v souvislosti se symboly Moravy. Za své názory jsou odborníci propagátory vlajky uráženi a jejich výroky překrucovány.

Proč si tito ¨propagátoři Moravy¨ nevybrali ten skutečný symbol Moravy ani poté, co se vynořily tak pádné argumenty proti tomuto symbolu?

Více k tématu zde

 

Odkud se vzala moravská vlajka?

Lépe však “prapor historické země Moravy”

vlajka moravy historicky praporZdrojem pro hledání správné formy i obsahu zemských praporů musí sloužit inspirace nejstarších autentických dokladů těchto objektů. Pro Moravu je to bez diskuse tak řečený Kodex Gelnhausen z roku 1407 (uložený jako archivní kulturní památka ve Státním okresním archivu Jihlava), kde je prapor markraběte v podobě, která jednoznačně cituje zemský markraběcí znak, tedy v modrém listu praporu je stříbrno-červená orlice se zlatou zbrojí a zlatou korunou.

Tento prapor je třeba považovat za jediný správně historický pro svoji sílu autenticity nejstaršího dokladu. Není třeba se uchylovat k dělení listu praporu na dva či tři pruhy s tzv. zemskými barvami, jejichž kombinace mohou být velmi rozmanité. Vzpomeňme jen podobu modro-bílých praporů Moravy z roku 1611 při příjezdu krále Matyáše do Prahy (V. Vojtíšek, cit. dílo, s. 54). Nehledě na to, že tzv. zemské barvy jsou až pozdním dílem 19. století a při jejich volbě se prosazují hlediska jak národnostní tak i zemská (Milan Hlinomaz, Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, Paginae historiae 3, 1995, s. 163–207, zvl. s. 178–180).

Více informací najdete na  www.moravska-vlajka.eu/historie